Bajka o lišce a vráně

Liška se potulovala po lese a marně hledala něco na zub. Den plynul a ona zůstala o hladu. Její srdce toužilo po kousku sýra. Právě zastavila před stromem, na kterém seděla vrána a v zobáku držela kousek sýra. Liška si olizovala tlamu a napadlo jí, že ten sýr musí mít. Zčala vráně podlézat:

-Vráno, vráničko, jaká jsi krásná, máš tak jemné peří, krásný a pevný zobák a ještě kdybys měla také krásný hlas jako jsi sama krásná....

Vráně to velmi zalichotilo, otevřela zobák a hlasitě zakrákala, aby lišce ukázala, že i hlas má krásný. V té chvíli jí sýr vypadl a liška ho chytila a se smíchem snědla.

Poučení:

- Dávej si pozor na falešné lichocení!