Co je to vlastně FakeNews
Vymezení pojmu najdete třeba na Wikipedii. Jedna z definic vymezující pojem: „Fake news v užším významu je žurnalistický útvar, jehož důležitým znakem je záměrnost. Falešná zpráva je jakožto podvrh vytvářena účelově, vědomě, a tím se liší od zavádějící, chybné nebo poplašné zprávy (hoax).“
Občas bychom to rádi věděli, jestli ta zaručená zpráva je pravdivá. Jediný možný způsob je číst a ověřovat si informace. Dnes to je jednodušší, i když těch informací je v době postfakticné mnoho. Cílem tvůrců takových zpráv je znejistit nás, znejistit víru v nějakou informaci.
Dopady fakenews jsou občas drastické. Zahraničním příkladem mohou být např. americké prezidentské volby, to abych nestřílel do vlastních českých řad. Podle výzkumů se v roce 2016 setkal s nějakou jednou nepravdivou zprávou každý Američan. Jak se zkoumalo? 2525 Američanů poskytlo své internetové prohlížeče, respektive jejich historii. Semeništěm fakenews jsou sociální sítě.
Zajímavý článek k přečtení.
Že mohou fakenews působit i pozitivně, o tom může vypovídat doba, kdy se o takovém pojmu nikomu ani nesnilo, ani o internetu. Velkým vynálezem v té době byl telefon. A stalo se to v Českém království, ano, jde o Rukopisy a rukopisné boje. Ty vybudili vlastenectví, vznikla generace Národního divadla, Smetana složil Libuši… Asi nemusím dál pokračovat. Jen zmíním útoky na „popírače“ rukopisů. Co si asi musel užít Jan Gebauer a Tomáš Masaryk se svými druhy, kteří poukazovali na to, že jde o padělky, na kterých není možné zakotvit národ. Ad fontes. K pramenům. A to máme stejné – tedy vzhůru ověřovat zdroje. Má je příslušný text, nebo se neurčitě odvolává na vědce, je úplně jedno, jaké jsou národnosti.
„Pozitivní“ fakenews může být i zpráva z doby kolem 17. listopadu 1989 – ta o smrti studenta Martina Šmída při zásahu na Národní třídě. Když se podařilo odhalit, že jde o podvrh, už byly zřízeny stávkové výbory a běh událostí už nešlo zastavit.
Vidíte tu nebezpečnost i v těch „pozitivních“ fakenews?
S jakou nevěrohodnou zprávou jste se setkali? Která vás nejvíce šokovala, a vy jste jí uvěřili?
Úloha č. 6 Vytvořte si postup pro ověření informace – zveřejněte
v Padletu, heslo fakenews.
Můžete si vygenerovat vaši fakenews – generátor online FakeNews – podobný nástroj jako BreakingNews z Classtools.net, přečte si k tomu článek Pavla Hodála. V článku najdete i další nástroje. Pochlubte se na výše zmíněném Padletu výtvory, můžete tvořit i v rámci výuky s vašimi žáky.
Bojujeme s FakeNews
Postup k odstraňování dezinformací jste si tedy už vytvořili sami.
Zkuste si o tom něco přečíst v následujících článcích - přímé odkazy:
A určitě musíte prostudovat následující materiály:
Můžeme to ukončit větou, kterou jsme začali: „Bohoušku, nesmíš věřit všemu, co se říká v televizi.“ A nejen tam. Moderní je ten člověk, který si informace ověřuje a nešíří je jako pavlačová drbna. Pozor, i mistr tesař se někdy utne. Příkladem mohou být např. „ověřené“ zprávy o úmrtí nejen v českých médiích.
Jak odhalit nepravdy, manipulace? Můžete si dokonce doinstalovat rozšíření do prohlížeče Chrome, nebo nechte prověřit vámi prohlíženou adresu na tomto serveru – hodnocení důvěryhodnosti stránek: – vyzkoušel jsem to na blogu, kterého jsem spoluautorem.
A nezapomeňte, že poplašná zpráva a její šíření je v ČR trestný čin.
Nehledejme viníky (od toho jsou jiné instituce), ale příčiny. Proč někdo takové zprávy vyrábí a šíří?
Doporučené další zdroje