Na počátku byl momentální nápad paní učitelky ze Slovenska, abychom si vzájemně vyměnili jabloně a zasadili je v areálu škol. Nápad se velmi zalíbil rodičům a se vším nám pomohli. Děkujeme paní Svobodové, ketrá objela zahradnictví, sehnala jabloň a zajistila její cestu na Slovensko do Bzinců. Zdá se to být jednoduché... Jinak tomu ale bylo opačně. Paní učitelka Trenčianská měla velké problémy, jak jabloň dostat poštou přes hranice. Jabloň musela i rozbalit a znovu máčet, aby cestu přežila. My jsme stále netrpělivě čekali. Měli jsme už velký strach, čas běžel a už byl listopad. Nakonec jabloň šťastně dorazila a jak už to tak bývá, v den, kdy jsme jabloň sázeli za pomoci starších spolužáků - sněžilo. Celou zimu jsme se báli, jestli to jablůňka vydrží. O to větší radost jsme měli na jaře, když se objevily pupeny, květy a listy.