Náš tým vytvořil práci na téma Pí in the code. Hledali jsme důležitá data slavných matematiků, kteří se podíleli na vývoji čísla pí. V nekonečném čísle pí jsme nalézali data narození a úmrtí matematiků.

FRANCOIS VIETE (1540 - 1603)

Byl francouzský matematik, advokáat a politik. Je nazýván ‘otcem’ moderní algebry.

Pocházel z velmi dobré rodiny. Své studium práv ukončil v roce 1559.

Poté co se živí prací advokáta a politika, se dostal na královský dvůr Jindřicha III. a Jindřicha IV, pro které rozluští i několik šifer.

V letech 1564-1568 se věnuje astronomii a trigonometrii, během kterých vzniklo nevidané dílo Harmonicon Coeleste.

V roce 1593, po vydání své osmé knihy, se dostává k číslu pí. Podobným způsobem jako Archimédes, vymyslel historicky první nekonečný součin pro vyjádření pí.

 

FERDINAND VON LINDEMANN (1832-1939)

Byl německý matematik, který je znám svým důkazem, že číslo pí je transcendetní.

Narodil se v Hannoveru. Oba jeho rodiče pracovali ve školství. Matematika ho již od raného věku bavila a také ji vystudoval. Pod vedením Felixe Kleina obdržel doktorát z neeuklidovské geometrie.Později se živil jako profesor na univerzitě.

V roce 1882 publikoval výsledek, že pí je číslo transcendetní. Jeho postup při zkoumání byl podobný jeho předchůdci - Charlesu Hemitovi.

 

LUDOLPH VON CEULEN (* 28. 1. 1540 in Hildesheim; † 31. 12. 1610 in Leiden)
 

Narodil se v Hildesheimu v Německu, ale jako mnoho dalších Němců v té době emigroval před katolickým útlakem do Nizozemska.

Nejprve se usadil ve městě Delft, kde vyučoval šerm a matematiku. V roce 1594 si otevřel šermířskou školu v Leidenu. V roce 1600 byl jmenován prvním profesorem matematiky na Leidenské univerzitě. V roce 1610 v Leidenu zemřel.

Ludolph van Ceulen strávil značnou část svého života počítáním číselné hodnoty matematické konstanty π. Používal při tom v podstatě stejné metody jako Archimédés o dva tisíce let dříve. V roce 1596 publikoval hodnotu čísla π s přesností na 20 desetinných míst ve své knize Van den Circkel („O kruhu“). Později výpočet zpřesnil na 35 desetinných míst (použil k tomu pravidelného mnohoúhelníku o 1 073 741 284 stranách). Po jeho smrti bylo „Ludolfovo číslo“,

3,14159265358979323846264338327950288…,

vytesáno na jeho náhrobní kámen v Leidenu. Náhrobní kámen se později ztratil, ale v roce 2000 byl obnoven.